Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Základní rozpoznání živosti otisku prstu
Horák, Tomáš ; Smital, Lukáš (oponent) ; Kašpar, Jakub (vedoucí práce)
Biometrická data jsou jedinečná, bezpečná a často používaná pro ochranu informací. I tak lze v některých případech detektory obelhat, a proto je potřeba živost kontrolovat. Tato práce se zaměřuje na základní rozpoznání živosti otisku prstu. Používá se přitom jen jednoho obrazu prstu. Pro dokonalé rozpoznání je potřeba otisky srovnávat, tedy mít více než jeden stejný otisk, a proto jsou tyto metody velice náročné. Předzpracování bylo provedeno binární segmentační maskou. Dále bylo využito metod využívající poměrů stupňů šedi v obraze, průměru, směrodatné odchylky nebo ekvalizace histogramu. Všechny metody byly provedeny na databázi LivDet 2011 v prostředí Matlab a cílem bylo rozpoznání pravého otisku od falešného.
Biometrické rozpoznání živosti prstu
Jurek, Jakub ; Smital, Lukáš (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou obecné biometrie se zaměřením na biometrii otisku prstu, s popisem papilárních linií a principů snímačů otisků prstů. Dále se práce zabývá problematikou detekce živosti prstu včetně popisu metod detekce. Dále práce popisuje vybrané příznaky pro vlastní detekci, použitou databázi otisků a vlastní algoritmus pro předzpracování obrazu. Následuje popis použitého klasifikátoru neuronová síť pro detekci živosti pomocí vybraných příznaků, statistické vyhodnocení výsledků detekce a vybraných příznaků a popis vytvořeného grafického uživatelského rozhraní.
Základní rozpoznání živosti otisku prstu
Horák, Tomáš ; Smital, Lukáš (oponent) ; Kašpar, Jakub (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na rozpoznávání živosti otisků prstů založené čistě na softwarových metodách posuzujících příznaky pouze z jednoho snímku otisku prstu. Proto je jako první v této práci popsána problematika biometrie jako takové zahrnující srovnání výhod a nevýhod takovýchto systémů. Další část je věnována podrobnějšímu procesu biometrie otisků prstů včetně papilárních linií, různorodosti otisků a celkově získávání otisků jako takových. V další fázi je uvedena problematika a využití jak softwarových, tak hardwarových metod včetně rozebrání jednotlivých přístupů. Na tuto část navazuje výběr použitých příznaků pro detekci živosti prstu. Na to navazuje praktická část a databáze LivDet 2011, která byla pro rozpoznávání živosti prstů použita. V praktické části je uvedena i použitá neuronová síť zachycující drobné niance v otiscích vypočtených dle 13ti příznaků.
Živý font
Jiříček, Milan ; Špiřík, Jan (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Práce ve svém začátku popisuje historický vývoj písma, dále pak typografická pravidla využívaná při návrhu znakových sad, a také především teoretické základy tvorby nových fontů moderními metodami, tedy za použití informačních technologií, konkrétně vektorových programů. Okrajově se věnuje i Římskému písmu, dále základnímu rozdělení skladby písem a popisuje také jeho jednotlivé prvky. Další část projektu se zaměřuje na tvorbu digitálního fontu s návazností na jeho oživení za použití algoritmů a metod, které se snadno dají zpracovat v programovacím jazyce Matlab. Popsán je zde i způsob realizace oživení fontu a prezentace vytvořených výsledků je ukázána na několika příkladech. Dále je pozornost věnována soustavě souřadnic, která je důležitá při řešení geometrických transformací, a dvourozměrné vektorové grafice, která se hojně využívá právě při návrhu a vykreslení písma. Detailněji jsou popsány Bézierovy křivky a také jejich varianty Bézierovy kubiky společně s možnostmi rasterizace vektorové grafiky. Část textu je také věnována důležitému algoritmu de Casteljau. Poslední kapitola se zaměřuje na implementaci v programovém prostředí Matlab, tvorbu křivek, potažmo znaků, a způsoby práce s jednotlivými transformacemi. Zde lze také nalézt ukázky transformací při různém nastavení vstupních parametrů. Nakonec je zhodnocen přínos této aplikace a možnosti jejího dalšího rozšíření.
Connectivity / Democratic City_Radnice pro Staré Brno
Macanová, Tereza ; Vymětal, Bedřich (oponent) ; Palaščak, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem samostatně stojící budovy radnice pro Staré Brno na Mendlově náměstí. Práce počítá s přestavbou náměstí podle vítězného urbanistického návrhu. Návrh řeší návaznost domu a vizuální propojení s okolím, které ovlivňuje tvar stavby. Návrh náměstí i budovy radnice klade velký důraz na zeleň, která je v současném stavu zanedbaná. Connectivity jako hlavní myšlenka vytváří výslednou podobu domu. Cílem této práce je propojit radnici pomocí zeleně. Dochází k prolínání více funkcí, a to hlavně občanské vybavenosti, administrativy radnice a bydlení.
Základní rozpoznání živosti otisku prstu
Horák, Tomáš ; Smital, Lukáš (oponent) ; Kašpar, Jakub (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na rozpoznávání živosti otisků prstů založené čistě na softwarových metodách posuzujících příznaky pouze z jednoho snímku otisku prstu. Proto je jako první v této práci popsána problematika biometrie jako takové zahrnující srovnání výhod a nevýhod takovýchto systémů. Další část je věnována podrobnějšímu procesu biometrie otisků prstů včetně papilárních linií, různorodosti otisků a celkově získávání otisků jako takových. V další fázi je uvedena problematika a využití jak softwarových, tak hardwarových metod včetně rozebrání jednotlivých přístupů. Na tuto část navazuje výběr použitých příznaků pro detekci živosti prstu. Na to navazuje praktická část a databáze LivDet 2011, která byla pro rozpoznávání živosti prstů použita. V praktické části je uvedena i použitá neuronová síť zachycující drobné niance v otiscích vypočtených dle 13ti příznaků.
Základní rozpoznání živosti otisku prstu
Horák, Tomáš ; Smital, Lukáš (oponent) ; Kašpar, Jakub (vedoucí práce)
Biometrická data jsou jedinečná, bezpečná a často používaná pro ochranu informací. I tak lze v některých případech detektory obelhat, a proto je potřeba živost kontrolovat. Tato práce se zaměřuje na základní rozpoznání živosti otisku prstu. Používá se přitom jen jednoho obrazu prstu. Pro dokonalé rozpoznání je potřeba otisky srovnávat, tedy mít více než jeden stejný otisk, a proto jsou tyto metody velice náročné. Předzpracování bylo provedeno binární segmentační maskou. Dále bylo využito metod využívající poměrů stupňů šedi v obraze, průměru, směrodatné odchylky nebo ekvalizace histogramu. Všechny metody byly provedeny na databázi LivDet 2011 v prostředí Matlab a cílem bylo rozpoznání pravého otisku od falešného.
Biometrické rozpoznání živosti prstu
Jurek, Jakub ; Smital, Lukáš (oponent) ; Vítek, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou obecné biometrie se zaměřením na biometrii otisku prstu, s popisem papilárních linií a principů snímačů otisků prstů. Dále se práce zabývá problematikou detekce živosti prstu včetně popisu metod detekce. Dále práce popisuje vybrané příznaky pro vlastní detekci, použitou databázi otisků a vlastní algoritmus pro předzpracování obrazu. Následuje popis použitého klasifikátoru neuronová síť pro detekci živosti pomocí vybraných příznaků, statistické vyhodnocení výsledků detekce a vybraných příznaků a popis vytvořeného grafického uživatelského rozhraní.
Živý font
Jiříček, Milan ; Špiřík, Jan (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Práce ve svém začátku popisuje historický vývoj písma, dále pak typografická pravidla využívaná při návrhu znakových sad, a také především teoretické základy tvorby nových fontů moderními metodami, tedy za použití informačních technologií, konkrétně vektorových programů. Okrajově se věnuje i Římskému písmu, dále základnímu rozdělení skladby písem a popisuje také jeho jednotlivé prvky. Další část projektu se zaměřuje na tvorbu digitálního fontu s návazností na jeho oživení za použití algoritmů a metod, které se snadno dají zpracovat v programovacím jazyce Matlab. Popsán je zde i způsob realizace oživení fontu a prezentace vytvořených výsledků je ukázána na několika příkladech. Dále je pozornost věnována soustavě souřadnic, která je důležitá při řešení geometrických transformací, a dvourozměrné vektorové grafice, která se hojně využívá právě při návrhu a vykreslení písma. Detailněji jsou popsány Bézierovy křivky a také jejich varianty Bézierovy kubiky společně s možnostmi rasterizace vektorové grafiky. Část textu je také věnována důležitému algoritmu de Casteljau. Poslední kapitola se zaměřuje na implementaci v programovém prostředí Matlab, tvorbu křivek, potažmo znaků, a způsoby práce s jednotlivými transformacemi. Zde lze také nalézt ukázky transformací při různém nastavení vstupních parametrů. Nakonec je zhodnocen přínos této aplikace a možnosti jejího dalšího rozšíření.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.